Evropská unie se bude muset co nejdříve vyrovnat s energetickou krizí. Pokud se nezbaví ruské závislosti, ekonomický růst bude slabý, případně až záporný.
Nejnovější čísla o vývoji americké ekonomiky překvapila většinu analytiků. Hospodářství USA totiž skončilo v červených číslech. Šlo o druhý kvartální pokles hrubého domácího produktu (HDP) po sobě.
Podle ekonomických pouček se tak americká ekonomika ocitla v recesi. Otázkou nyní zůstává, do jaké míry je aktuální situace na druhé straně Atlantiku vážná a zda může ohrozit i hospodářství EU včetně Slovenska.
Jana Glasová, analytička 365.bank
Odhad anualizovaného HDP v USA (údaj v přepočtu na celý rok) za 2. kvartál 2022 trhy částečně překvapil, protože americká ekonomika klesla o -0,9 %. Stalo se tak již druhý kvartál po sobě, jelikož v úvodním čtvrtletí letošního roku americký HDP klesl o -1,6 %. Technicky to znamená, že ekonomika USA se dostala do recese.
Pozitivním faktem ale je, že spotřeba amerických domácností i ve 2. kvartálu meziročně rostla, a to o zhruba 1 %. Pod pokles HDP se podepsala tvorba zásob, což je poměrně volatilní složka HDP, a bez jejího vlivu by ekonomika rostla. Takže vývoj v americkém hospodářství nelze v konečném důsledku brát až tak negativní.
Odhad HDP za 2. kvartál 2022 minulý týden zveřejnil i evropský statistický úřad Eurostat. HDP v eurozóně ve 2. kvartálu meziročně vzrostl o 0,7 % av Evropské unii o 0,6 %. Jedná se tedy o velmi podobná tempa růstu jako v 1. kvartálu 2022, kdy eurozóna vzrostla o 0,5 % a EU o 0,6 %. Je to pozitivní zpráva pro evropské hospodářství, neboť na trzích se stále častěji začíná skloňovat recese evropské ekonomiky. Ta samozřejmě však stále není vyloučena a je možné, že v následujících kvartálech se ekonomika EU dostane do technické recese.
Důvodem zpomalování ekonomiky EU a její případné recese je skutečnost, že je výrazně navázána na dodávky energetických komodit z Ruska. Problémem v tomto případě není jen ropa, ale hlavně plyn.
Riziko budoucího vývoje tedy spočívá především v plynové krizi, která by mohla zasáhnout Evropskou unii a stáhnout ji i do recese. Plynová krize by zasáhla hlavně Německo a jeho průmyslový sektor, a jelikož jde o našeho nejdůležitějšího obchodního partnera, recese by se v takovém případě nevyhnula ani nám. Ruku v ruce se zhoršením ekonomického vývoje jde i zhoršení situace na trhu práce a růst nezaměstnanosti.
Ke zpomalení růstu globální ekonomiky přitom nevedou jen energokomodity či surovinová krize, ale například také měnová politika centrálních bank. Evropská centrální banka (ECB) i americký Fed jsou nuceny bojovat s vysokou inflací a zpřísňovat svou měnovou politiku. Zvyšování úrokových sazeb samozřejmě omezuje nejen inflaci, ale i ekonomický růst.
Mária Valachyová, analytička České spořitelny
Americká ekonomika není v reálné recesi, míra nezaměstnanosti je na úrovni 3,6 %, firmy nepropouštějí zaměstnance, právě naopak, ekonomika generuje tisíce pracovních míst. Na celý rok 2022 čekáme v USA růst, podobně v Eurozóně i na Slovensku. Mezičtvrtletní poklesy ekonomik jsou běžnou součástí vývoje, je třeba se dívat na několik ekonomických ukazatelů včetně trhu práce a ty o recesi v USA ani v Evropě nemluví.
Paradoxně evropskému hospodářství částečně pomáhá, že není takovou spotřební ekonomikou jako Spojené státy americké. Tamní společnosti si za poslední roky zvykly na neustále rostoucí spotřebu, a proto se předzásobily zbožím, po kterém však klesla poptávka. Plné sklady je tak donutily, aby výrazně snížily své zásobování a pokles zásob za poslední dva kvartály výrazně stáhl celé tamní HDP dolů.
Dalším efektem byl pokles investiční aktivity pro dražší kapitál a rostoucí nejistotu, což můžeme očekávat iv EU. Inflace obecně dostává pod tlak především spotřebu, protože lidé nejsou ochotni akceptovat vyšší ceny, a tak spotřeba klesá. Proto můžeme říkat, že hospodářské zpomalení v EU již začalo, ale zatím ho ještě plně necítit. Trh práce je totiž stále velmi silný a většina firem pracuje z loňských rozpočtů, kdy došlo k výrazné expanzi.
Recese v EU je nevyhnutelná a bude možná bolet více než v USA. Unie si totiž nedokáže pořídit náhradu za ruské energie. Vládní výdaje a soukromé investice díky úrokovým sazbám blízko nuly však pomáhají držet HDP v pozitivních číslech. Ale jde jen o otázku několika měsíců, kdy i investice začnou klesat.
HDP Unie skončil za první kvartál v plusu 0,6 procenta. Na recesi, která je definována jako dvě po sobě následující klesající čtvrtletí, si tedy budeme muset počkat minimálně do listopadu.
Všechno bude záležet na tom, zda se podaří dostat pod kontrolu inflaci. Zatím se o to ECB moc agresivně nepokouší. Nikdo nemá zájem, aby ekonomická recese trvala příliš dlouho, ale ECB nemůže znovu nakupovat všechna aktiva a posílat do ekonomiky likviditu, protože to je jeden z hlavních důvodů, proč je inflace tak vysoko.
Ekonomické zpomalení tedy musí být citelné na trhu práce, aby se zpomalily inflační tlaky. Navíc Evropa potřebuje vyřešit energetickou krizi, potřebuje levnou energii, aby recese netrvala dlouho.
Americká ekonomika je v recesi podle konvenční definice (dva kvartály negativního růstu HDP za sebou), avšak oficiálně zatím není v recesi a je dost možné, že ani nebude. O tom, zda je americká ekonomika oficiálně v recesi nebo ne, rozhoduje NBER (Business Cycle Dating Committee of the National Bureau of Economic Research), který se při svém rozhodování řídí širším spektrem kritérií, mezi nimiž mimochodem není samotný kvartální reálný růst HDP.
Aktuální konsensuální očekávání amerických ekonomů přitom je, že NBER zatím oficiálně nevyhlásí recesi, a to především s ohledem na stále silný trh práce, který zatím vůbec neindikuje recesi.
To, že Evropě zatím nehrozí pokles HDP, souvisí s pozdějším „otevřením“ evropských ekonomik po pandemii, které má za následek, že evropské ekonomiky stále zažívají „postpandemický“ růstový impuls spojený s utrácením úspor nahromaděných během pandemie, než v USA již vypršel.
Důležitý je také dřívější nástup inflace v USA v kombinaci se strukturou americké ekonomiky, která stojí a padá na spotřebitelském sentimentu.
Konečně, americký Fed začal s utahováním monetární politiky dříve než ECB a přistupuje k němu agresivněji. Změny monetární politiky, které se v ekonomice projevují s několikaměsíčním zpožděním, již přispívají k „přibrzďování“ americké ekonomiky.
Základní scénář našich kolegů z Raiffeisen Research aktuálně nepočítá s recesí v eurozóně.
Rizikový faktor, který by zřejmě spolehlivě poslal ekonomiku eurozóny do recese, by byla úplná odstávka ruského plynu. Je přitom obtížné odhadnout, jak dlouho by taková recese trvala, protože je dnes velmi složité odhadnout, kam všude v ekonomice skutečně sahá navázanost na ruský plyn. Není také jisté, jak dlouho by ve skutečnosti trvalo dobudovat potřebné kapacity a infrastrukturu pro plné nahrazení ruského plynu.
